Poděkovala Jesy, když jsme stáli u jejího domu.
Sarah: Neděkuj nám.
Usmála se a zmizela v domě.
Jess: Kam teď? Mám ten pocit, že já vás budu doprovázet všechny, bydlím od školy nejdál.
Lili: Máme byt kousek odtud.
Upozornila.
Sam: Mě doprovodíte na zastávku.
Jak řekl Sam stalo se.
Odjel autobusem domů a zbyli jsme jenom já, Jess a Lili.
Nastalo trapné ticho.
L: Bože vy toho namluvíte! Pojedete na tu chatu, jak nám nabízela Jesy?
Jess: Jasně bude sranda.
Zasmál se.
Bože jenom, když mluví se mi chce omdlít.
Sarah: Jasně, že jo.
Sevřel se mi žaludek, když jsem kousek před námi uviděla dům, kde bydlela Lili. To totiž značilo to, že zachvilku půjdu jen sním.
Jess a Lili se znají dlouho. Jejich mámy byly spolužačky.
Ocitli jsme se před domem.
L: Tak ahoj Sarah.
Objala mě a Jesse též.
S: Ahoj.
Řekla jsem trochu nejistě.
J: Půjdu stebou nahoru, pozdravím tvou mámu.
Nabídl se Jess.
Lili se nejdřív smutně podívala na mě, ale hned potom Jessovi kývla.
Jess: Čau Sarah.
A už jsem je neviděla
Sarah: Čau.
Vydala jsem se k našemu domu.
Proč nechtěl jít semnou sám? Možná chtěl opravdu pozdravit Liliinu mámu. Řekneme, že ano.
Já jsem kráva. Nebo spíš jenom snílek.
Konečně jsem se dostala ke mě domů.
Vyzula jsem si boty a uklidila je do botníku.
Kabát pověsila na věšák a proklouzla po schodech do mého pokoje.
Tašku do školy jsem hodila k psacímu stolu a práskla sebou na postel.
Začala jsem ječet do peřin.
Tohle nemá cenu. Řekla jsem si a zvedla se.
Podala jsem si notebook a sedla si ke stolu.
Přihlásila jsem se na facebook.
"Máte 4 nové zprávy" Objevila se kolonka se jmény.
Psala mi Lili.
Lili: V pohodě?
Honem jsem jí odepsala.
Sarah: V nejlepší pohodě... :((
U jejího jména se rozsvítilo zelené kolečko značíčí její přítomnost.
Lili: Berů, on odešel asi po 5-ti minutách, co ty..
Sarah: To je prima, teď si jako nemám myslet, že nechtěl jít semnou sám?? ://
Lili: Nech to plavat. Za 3 dny začínají Vánoční prázdniny!!!! :33
Sarah: "superr" :(
Lili: Nechceš spát u nás? V ten čtvrtek? Mohli by jsme si udělat pěknej den.
Sarah: To nezní špatnè. :)
Lili: Tak vydíš.! ;-)
Sarah: Fuj ten smajlík! :( :D
Lili: Taky ho nesnáším. Jako by mě někdo poučoval. !!
Sarah: Přesně ;) :DDD
Lili: Nebuď zákeřná.
Sarah: Jáá?
Lili: Ta za tebou. -_- :D
Sarah: Hahaaa. -_- Musím jít, jinak nebudu mít čas na učení.
Lili: Pá.
Kokos..Řeknu si a zaklapnu notebook.
Přesleču se do tepláků a mikyni, sejdu schody a mířím do kuchyně.
Máma sedí na barové židličce a listuje v kuchařce.
Sarah: Ahojky.
Usměju se a opatrně jí vezmu knížnu z rukou.
Sarah: Chceš dělat těstoviny?
Zeptám se po přečtení názvu z kuchařky.
Máma: Nejspíš.
Povzdechne si.
Sarah: Kdy přijdou děcka ze školy?
Máma: Doveze je Lucas.
Lucas je můj nevlastní otec, ovšem vlastní otec obou mých mladších sourozenců, 7leté Annastazie, jinak řečeno Anny. A mého 13 letého bratra Austina.
Sarah: Fajn, musím se jít učit. Takže čauko.
Vzala jsem si jogurt, lžičku a vrátila se zpět do pokoje.
S učebnicí dějepisu a jogurtem jsem si zalezla do postele.
Starověkký řím....začala jsem si číst látku, ze které zítra budu zkoušená.
Bylo čtvrt na čtyři. Když jsem se doučila bylo přesně devět večer.
Letěla jsem se osprchovat, hned poté zalehla do postele a snažila se usnout.
*Ve snu*
Byla jsem v nějaké místnosti. Zdi v ní byly namalovány na černou a nebyly tu okna ani dveře.
Rozhlédla jsem se kolem sebe.
Uviděla jsem Jesse. Přibližoval se rychle ke mě.
Když byl až úplně u mě, prudce chytil mou paži a tím si mě k sobě přitáhl. Hladově se mi přisál na rty.
Jessi...Jessi...Jessi!! Vzdychala jsem jeho jméno.
Jessi...
Probudila jsem se celá spocená., byla tma. Podívám se na mobil a jsou čtyři hodiny ráno. Unaveně si znovu lehnu a sleduju světlo z ulice osvětlené pouliční lampou.
Až skoro za tři hodiny by jsem normálně vstala. Jelikož už se mi nepodaří znovu usnout, opřu se o zeď za postelí a na klín si položím notebook. Pouštím si na něm Přátele.
Zkouknu čtyři díly a na budíku se mi objevuje čtvrt na 7 ráno. Vstávám z postele a mířím do koupelny.
Opláchnu si obličej vodou a namaluju se.
Rozčešu si vlasy a v pokoji se obléknu do černých úzkých džínů a černého trička s dlouhým rukávem, přes to tmavě modrou mikynu a se školní taškou přes rameno odcházím z pokoje do obýváku, kde na sedačce sedí Austin a sleduje nějaký seriál na Nickelodeonu.
V domě už jsou všichni vzhůru. Vidím, jak máma připravuje svačiny Anně a Austinovi. Lucase, jak vychází z ložnice v obleku, pokouší se upravit si kravatu, ale nedaří se mu to. Proto k němu máma přichází a kravatu uváže.
Najednou uslyším zpěv Anny. Přiskáče ke mě a obejme mě.
Anna: Dobré ráno.
Obdaruje mě jejím vílým úsměvem a utíká do kuchyně. Z linky si bere svačinu v její růžové krabičce a mizí v horním patře.
Austin vypíná televizi, zopakuje to co před chvílí Anna a už ho nevidím.
Děcka! Chcete vzít do školy?
Zavolá Lucas z chodby.
Ze schodů se přiřítí oba sourozenci s batohy na zádech.
Obouvají si boty.
Chceš vzít taky? Podívá se na mě.
Proč ne. Usměju se na něj. Hodím přes sebe kabát, obuju si boty a rozloučím se s mámou.
S Annou, Austinem a Lucasem nasedám do auta. Lucas šlápne na plyn a auto se rozjede. První jedeme zavést Annu, potom Lucase a nakonec mě. Je 10 minut před osmou. Lucasovo aoutu zastavilo před mou školou.
Ahoj a děkuju. Rouloučím se a vystupuju.
Dám si kabát do skříňky a utíkám do třídy.
********************************************
-Pixie
Žádné komentáře:
Okomentovat