:-*
-Pixie
*
Probudil mě zvuk sekačky na trávu.
Náš "skvělý" soused nejspíš zase seká trávu..
Z nočního stolku si podám tablet a zjišťuji, že je půl 1 odpoledne.
Tak to asi školu už nestihnu.
Fláknu sebou zpět na polštář a můj pohled směřuje na strop.
Celým pokojem proleťel zvuk mého mobilu.
Vyskočila jsem z postele a ze stolu vzala mobil.
A: Ano?
Ch: Čauees, jak se máš ty nemocná?
Slyšela jsem jak se zasmála.
A: Skvěle.
Obrátila jsem oči v sloup.
Ch: No dobře, teď jdu ze školy domů, jsem omluvená na zbytek dne. Mám přijít?
A: Jakto?
Ch: Táta potřebuje doma pomoct s Annou. Je nemocná.
A: jo tak..
Ch: Tak mám teda přijít?
A: Nevím, kdo všechno je doma. Když si vezmeš, že Peter je v nemocnici a já jsem marod.
Ch: Běž to omrknou a zavolej.
A: Fajn.
Ch: Tak zatím.
Položila jsem mobil zpět na stůl a hodila přes sebe župan. Sešla jsem dolů do obýváku.
A: Co tu sakra děláš?!
Zeptala jsem se podrážděně.
Z: Hlídám tě.
Pokrčil rameny a dál sledoval televizi.
Demonstrativně jsem se před ni postavila, takže nic neviděl.
Máš tlusté sklo.
Oznámil mi s úšklebkem.
A: Můžeš odejít, chůvu nepotřebuju.
Překřížila jsem ruce a začala poklepávat nervózně nohou.
Jen se zasmál a vstal.
A: Jdeš pryč?
Z: Nechceš mě tu, ne?
A: .eee...Samozřejmě!
Řekla jsem rozhodně.
Z: No, tak prosím.
Pomalu kráčel k vchodovým dveřím, já stála na stejném místě a přemýšlela.
A: Zayne počkej.
Řekla jsem poraženecky. Však mi také připadalo, že jsem prohrála.
On se v momentu otočil a s úsměvem šel ke mě.
Z: Tak co teda?
A: Zůstaň tu..
Z: Chytrá!
Pohladil mě po hlavě jako nějakého vořecha, takže jsem měla rozcuchané vlasy.
Sedl si zase na sedačku a prohlížel si mě.
A: Kde mám rodiče?
Řekla jsem a upravila si mé rozcuchané vlasy.
Z: Tátu v práci, mámu u Petera.
A: Okay.
Místností se rozlehnul Zaynuv telefon.
Rychle hovor přijmul.
Z: Nazdar chlape! Né! Co blbneš, počkej to snad nemyslíš vážně Hazzo! No, teď prostě nemůžu! Já vím, co jsem říkal, nemusíš mi to připomínat. Nazdar!
Mobil vrátil do jeho kapsy u černých kalhot.
Bylo mi trapně, vždyť jsem právě poslouchala jeho hovor s Harrym.
Pomalu jsem začala odcházet z místnosti.
Přemístila jsem se do kuchyně. Začala jsem šmejdit po nějakém obědu.
Bingo! Řekla jsem si, když jsem objevila v mikrovlnce talíř plný rýže se zeleninou.
Vzala jsem si vidličku, talíř s jídlem a šla si sednout za Zaynem.
Sedla jsem si tak půl metru od něj a pustila se do jídla, které bylo docela teplé a výborně chutnalo.
Všimla jsem si, že se na mě Zayn dívá a usmívá se.
A: vo je?
Pokusila jsem se promluvit s plnou pusou.
Zayn zaklonil hlavu a zasmál se.
Z: Fůbes nic.
Napodobil mé mluvení s pusou plnou rýže, jemně jsem ho pěstí bouchla do ramene.
A: To není vtipný.
Polkla jsem sousto.
Z: Jistě, že ne.
Usmíval se na mě.
Z: Chutná ti to jídlo?
A: Jo. Spokojeně jsem si nabrala rýži na vidličku a dala si ji do pusy.
Z: Vařil jsem to já.
Okamžitě jsem vyplivla obsah mých úst zpět do talíře, který jsem raději dala na stolek předemnou.
Z: Cože?
A: Nebudu to jíst, otrávil si to.
Z: Aubrey už mi není 16, aby jsem ti něco sypal do jídla.
Mrkl na mě.
Zvedla jsem se a talíř odnášela do kuchyně.
Slyšela jse Zayna, jak se směje, zamračila jsem se.
A: Stejně to jíst nebudu!
Zakřičela jsem.
Opřela jsem se o linku a koukala na talíř se zbytky rýže.
Dlouho jsem se přemlouvala, zda jídlo sníst nebo ne.
Nebyla by jsem schopna nechat to jídlo na zbyt.
Proto a opravdu JENOM proto jsem rýži dojedla.
Talíř jsem po-té dala do myčky a vrátila se za ním.
Z: Snědla si to, že jo?
A: Jo.
Sklopila jsem hlavu.
Z: Ty si trouba.
Zasmál se.
A: Proč tu si, teda proč mě hlídáš?
Mé podvědomí mi říkalo, že by mo mohl říct něco jako: Protože tě miluju.
Blbost.
Z: Poprosila mě o to tvá máma.
-To jsem si mohla myslet.-
A: Jasně. Chová se jako by mi bylo 15 sakra..
Z: Být ní, taky ti seženu chůvu.
Zasmál se.
A: A to jako proč??
Nadzvedla jsem levé obočí.
Z: Ale vždyť to máš jedno.
A: Mluv!
Z: Hele sorry, je to tak.
A: Okay, takže jsem podle vás děcko, co potřebuje hlíání. To je kurva moc, moc hezký.
Ironicky jsem se zasmála.
A: Tak pane chůvo, já si vezmu plyšáka a půjdu si hajnout jo?
Nechceš mi do pokoje dát vysílačku, aby si věděl jestli spinkám?
Z: Nedělej z komára velblouda Aubrey.
A: Jdi do prdele!
Řeknu mu a rozhodím rukama okolo sebe.
A: Nazdar.
Odejdu do mého pokoje.
Úplně jsem zapomněla na Chloe.
Musím ji zavolat.
A: Promiň,mám tu chůvu Chloe.
Stav se jindy.
Ch: V pohodě.
A: ahoj.
Ch: čau.
Něco mi říká, že je na mě naštvaná.
Žádné komentáře:
Okomentovat